Na příspěvek na péči nedosáhla například sestra paní Hany, která rakovinou prsu onemocněla ve 38 letech. „Začalo to nádorem na prsu. Za dva roky se opět vrátily metastáze, kde už to bylo rozšířené i do skeletu, do kyčlí, do mozku a tam už to potom bylo samozřejmě hodně vážné,“ popsala Hana Radiožurnálu.

Po pěti letech bylo jasné, že naděje na vyléčení její sestry je mizivá. S postupující nemocí se zhoršovala i její schopnost postarat se sama o sebe. Tehdy zažádala o příspěvek na péči. Po šesti měsících ovšem přišlo od úřadu zamítnutí.

Příbuzní se domnívají, že úřady nepochopily stav, ve kterém se žena nacházela. „Měla už velké problémy i s pohyblivostí. Dojížděla na léčbu do Brna. Potřebovala neustálý doprovod, takže se vždycky někdo musel uvolnit z práce. Prostě to nebylo tak jednoduché,“ vzpomíná Hana.

Rodina se proti rozhodnutí okamžitě odvolala a po dalších jedenácti měsících úřad žádost schválil. V té době už ale Hanina sestra byla měsíc po smrti.

Lékaři nerozlišují

Šárka Slavíková, předsedkyně spolku Amélie, který pomáhá onkologicky nemocným, vidí největší problém právě v tom, že posudkoví lékaři nerozlišují mezi akutní léčbou a paliativní onkologickou péčí.

„Většina posudkových lékařů tomu nerozumí. Mají pocit, že se jedná o tu akutní léčbu a smetou spoustu těchto posudků tím, že řeknou: ‚Až dokončíte chemoterapii a váš stav se zlepší, tak nebudete mít tyto obtíže a můžeme pak hodnotit celkový dopad léčby.‘ Jenomže tito lidé budou mít chemoterapii, dokud ji vydrží anebo až do smrti,“ vysvětlila Slavíková běžný postup při posuzování žádostí o příspěvky na péči.

Houslistka hrála na operačním sále. Lékaři jí při tom odstraňovali nádor na mozku

ČÍST ČLÁNEK

Náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Kateřina Jirková upozorňuje na to, že resort loni v prosinci vydal metodickou pomůcku pro posudkové lékaře. Ta by jim měla pomoci při posuzování žádostí onkologicky nemocných. Celkově je ale příspěvek na péči podle náměstkyně nastaven správně.

„Příspěvek na péči není založen na tom, že bychom vycházeli z diagnóz. My posuzujeme, jaké to onemocnění má dopady do deseti různých životních potřeb, kdy vyvolává potřebu závislosti. Ta dávka skutečně má řešit potřebu zvýšené závislosti na péči, nikoliv v uvozovkách odškodnění za závažnou nemoc,“ uvedla Jirková.

Podle Šárky Slavíkové se však onkologičtí pacienti v dlouhodobé udržovací léčbě nebo terminálním stadiu bez pomoci okolí neobejdou. Podle ní zažívají obrovskou únavu a mnohdy nejsou schopni se o svou hygienu starat sami. „Často mívají porty pravidelně zabudované. I ta léčba jim doma kape, takže koupat se s pumpou a hadičkami – to člověk sám člověk nezvládne,“ řekla.

Příliš dlouhá doba

Další – a stejně vážný problém – je příliš dlouhá doba vyřízení příspěvku. Chybí totiž posudkoví lékaři. Situaci by měli zlepšit nelékařští zdravotní odborníci.

Českému zdravotnictví chybí programy prevence nemocí, pomoci má mezioborová spolupráce lékařů

ČÍST ČLÁNEK

„Posuzování příspěvků na péči by bylo vlastně takové, že na prvním stupni posuzování na okresních správách sociálního zabezpečení by opravdu lékaře nahradili. Zároveň by stále byl zachován dohled lékaře nad tím, zda ten posudek opravdu odpovídá po lékařské stránce,“ nastínila možný budoucí postup při posuzování nároků na příspěvky Jirková.

Podle poslankyně Olgy Richterové z Pirátské strany jsou ale návrhy ministerstva na řešení situace málo konkrétní. I co se týká právě odborných asistentů.

„Já na to namítám: ‚Kde ale máte definovanou tu jejich náplň činnosti? Kde máte vzdělávací kurzy, které zajistí, že budou umět to, co je potřeba? A kde máte právě ten zákonný podklad, aby nakonec nezasahovali do oblastí, které musí náležet pouze lékařům?‘“ řekla Radiožurnálu.

V současnosti je v lékařské posudkové službě 42 procent lékařů starších 65 let. Z celkového počtu 431 lékařů je jich 182 v důchodovém věku. Ministerstvo práce a sociálních věcí se teď spolu s odborníky sejde u kulatého stolu. Tématem bude řešení krize, do které se lékařská posudková služba v posledních letech dostala.